čtvrtek 27. ledna 2011

"Tati co mám dělat když to odstrčení nepomáhá?"

S Johankou jsme před časem řešili, jak se má bránit jednomu lotrovi ze školky. Poradil jsem jí, ať mu řekne a´t jí nechá a pak ať do něj strčí až padne [lotr] na prdel. Dneska večer se mně zeptala co dělat když to odstrčení nepomáhá. Já se hned lekl, že jí někdo ubližuje, vzal jí na klín, a ptám se na to a .. z Johanky vylezlo, že lotr ubližuje její kamarádce a odstrčení nepomáhá. Jak jsem to komentoval, jsem pyšnej. Že to je sice navenek samý sukýnky a mašličky, ale pod tím je rytíř, paladin, ochránce slabších. a zase slzím.

Jo, a zahájil jsem indoktrinaci. Dneska jsem hledal jednu scénu z Pána prstenů, tak mi přes rameno koukala na útok rohirské jízdy na Pelenorských polích. A neomylně našla princeznu. No- pak jí teda taky trochu zmátly chocholy na přilbách, ale zato se vůbec nebála nazgúla. na rozdíl od maminky. nojo, děti. To je drak. OK, to je drak a tím to končí.

Každej koneckonců ví, že drakovi ty hlavy nakonec přerovnají mečem a princezna bude žít "ŠŤASTNĚAŽNAVĚKY"

"Potřebuju udělat kafe pro generála a ředitele"

Hmm. Tak na tohle je třeba nadporučík na GéeŠ. Na vaření kafe. Ještě aby tak opravdu došlo na zalézání pod psací stůl :). Když jsem se politoval na facebooku, tak mně kolegové nezklamali - pobavil jsem je, a Dave poradil, že k tomu mám přistupovat tak, že si mám z tý konvičky nalít taky =jdu uvařit kafe pro sebe a s generálem se jen rozdělím.

úterý 25. ledna 2011

Tak tohle chce hudbu.

Tenhle příspěvek by potřeboval hudbu. Soundtrack. Jednu starou, elektronickou a syrovou melodii.
Odvezl jsem psa k doktorovi na přišití utrženýho vazu. Opět jsem tam dělal necitu, protože když přišla sesra- asistentka, jestli "už spíme" tak jsem řekl, že pes jo, ale já ne. Nějak mi tohle maminkovské mykání nejde pod vousy ani u dětí.. "Už jsme kakali.. a dneska jsme vyrobili tři plínky" Tak se tomu bráním i u psa. No, dostala pincáro, zvadla, a oddychovala až jsem si říkal jestli nezačne chrápat a já mohl vyrazit domů. Hm. Kdybych nastartoval. Vzal jsem si Feldu, a bláhově doufal že alternátor mi tu baterku oživí dost na to abych nemusel jako doma startovat přes kabely. Omyl. Ve vedlejším autě seděl pán, tak jsem na něj zaťukal, jestli mi nedá "čuchnout". Otevřel kufr a ... motor tam sice byl, ale baterka ne :) nový auta, no. tak jsem oznámil závadu na základnu a šel jsem na autobus. Nakonec mně Verunka zachránila, užila si při tom rojeníčko, protože sofinnka byla "samadoma" a johance už paní učitelky říkaly jestli jsme na ní nezapomněli, ale nastartovali jsme a všechno zvládli. doma jsem dal auto do zásuvky, Johanka dětem před školkou mohutně kynula zpoza volantu (řídila domu) po dobu jízdy po účelové komunikaci, a já pro Kiru jel Multiplou. Přijel jsem, vyzvedl si pilulky, pan doktor mi dal límec pro "tu vaší potvoru, už si na tom pracuje", já coby úžasný vůdce smečky vyzvedl psa s opicí z klícky jak na záchytce (ještě jim to na památku pokadila) a jeli jsme domů.

No a k tomu soundtracku. Vybavíte si úvodní melodii Terminátora? Už jí chybí jen rudá záře v oku. štychy a holou tlapu už má, a implantát taky. A společně máme před sebou dvanáct týdnů rehabilitace, z toho první čtyři kritické pro správné srůstání. všechen pohyb na vodítku.
tata ta tada tada.. tata ta tada tada..

úterý 18. ledna 2011

"Nemůžu sehnat dobrovolníky do tý jednotky..."
-Sofinka se hlásí.
"ty jseš ještě malá."

Rozbil jsem Veronice psa. Kira se mnou šla vyzvednout Johanku do školky. Pak jsem přešel cestu, a psa pustil na volno.. že se proběhne po trávníku. Místo toho vyplašila od pomníku kočku a pronásledovala ji až k tarasu u pekárny. Tam se kočka pokusila neobratně vyskočit na zeď jenže spadla dolů. Maminka, co šla za námi, sykla; čekala asi, že kočka spadne dolů do číhajících čelistí naší obrovské krvelačné šelmy. Kočka místo toho spadla na všechny čtyři trikem jako vystřiženým z karatistických filmů, nafoukla se, zaprskala.. a náš pes odkluhal pryč. Snad jen přepálila start a něco si natáhla.

Vybíráme vanu.
"Mami, tady máš dalšího hambáčka!"
v katalozích zjevně nejsou jen hambaté paní.

pondělí 17. ledna 2011

Kolik sprostých slov

si myslíte že se dá vytvořit použitím čtyř slabik?
Dost na to aby se tatínek ošklivej cítil jako krkavec, protože jí a hladový dítě se u něj nedočká ani suché skývy chleba. To, že měla pupík nacpanej kašičkou, to vůbec nevadí. tata dada ňaňa nene bůůůůů. Byl jsem v pokušení jí dát. Ale jalapeňos by asi jíst neměla.. přece jen.