čtvrtek 17. června 2010

Den 4. Casual wear aneb Člověk se pořád učí.

Ráno jsem skypoval domů, bohužel nešlo pořádně připojení a tak jsme nakonec skončili u klapání vět do klávesnice. Doufám že Veronice pomůže víkend doma, protože jinak se mi chudák asi zblázní. Byl jsem si zaběhat, předbíhal jsem skupinu asi 60 lidí. Pěkně se za nima běželo protože zpívali ty jejich popěvky. Navečer byla seznamovací ..párty. Nepochopil jsem výraz casual. přišel jsem v kraťasech a tričku a ostatní košile, dlouhý kalhoty a tak. Budu asi chodit pořád v maskáčích, místním to nepřijde zvláštní a mně to zjednoduší život. Bolí mně huba od toho jak se usilovně snažím mluvit anglicky. Bohužel, nějak se mi to nedaří. když jsem se snažil říct jednomu filipovu známýmu e jsem filipova kopie, co se týče životopisu, tak jsem se nemohl ani za boha vyžblebtnout. Achjo. Jinak jsme měli první briefing, nebo školení.Zítra děláme zkoušku z angličtiny (zase..) a pak jdeme fasovat knížky a představit se do kurzu.. zřejmě místním. Těším se až konečně začneme něco dělat. Budu se moct na něco sooustředit a nepřemýšlet vpravo vlevo.

No, a taky se mi stýská. Bylo by krásný slyšet co holky podnikají, a jak si to užívají, a chtít být s nimi. Zprávy z domova mi zatím na klidu nepřidávají.

Žádné komentáře:

Okomentovat