Odplivnutí

Tak jsme měli icebreaking party. No ledoborec nejsem. Nějak to nedávám, přisednout si ke stolu a začít o něčem mluvit. Připadám si tak trochu jak Forrest Gump. Koukám, poslouchám, místama se nechytám, no využil jsem prvního odvozu a zmizel. hrdina, v šest to ačlo a sedm jsem vypadnul Nechce se mi bavit o fotbale, s autama taky brzo skončím.
Trochu mně děsí že se Johanka bála že už nikdy nepřijedu. oprava, moc mně to děsí. Chudinka malá,jak na to jen mohla přijít. Kdoví co se mele v hlavičce Sofince. Verunka to jediná z nich chápe, a má pojem o čase. I když to asi není o moc jednodušší, tak aspoň ví kdy. Musím tady vypadat jak úchyl. koukám po maminkách s dětma ve věku Sofi. Jak bych jen chtěl holky obejmout, na chvíli, aby veděly, že je všechno v pořádku a že zase budeme spolu. Přistihl jsem se, že jedu v nějakém nouzovém režimu, udělat práci a vypadnout. Pak tu sedím u pramínku, a koukám co se děje doma. Je to zvláštní. Přestože ty věci, co teď probíráme jsou mi asi k ničemu, tak to prostě beru jak to je a snažím se to chroupat. Jde to blbě, držet se při zdi, když tu člověk ve všem vypadá jak lentilka v krabici s medvídkama. Všichni tu pořád řeší to že chodím ze školy pěšky. Deset minut, proboha. Jako od domu do školky a zpátky, od Horníčkova divadla po Americké k McDonaldu a zpátky, nebo od vlakového nádraží Tábor k Sandře a zpátky, podle toho kdo to kde zná.
Včera, když jsme čekali na jídlo, tak se nás holka v pokladně ptala odkud jsme. "Česká republika!" "o tý jsem nikdy neslyšela.." týpek v pokladně "bývalý československo, hlavní město praha" pipiny na pokladně "on je tak chytrej".. bez ironie.Tak já na to, že to je hned vedle Německa. bez reakce, teda reakce "Aha". ale záblesk poznání v očích žádnej. "A jak se vám tu líbí, je to tady lepší?" to víš že jo pipino, celý tvoje Miami, roztahaný vidlákovy, obrovský káry a tuny plastovýho odpadu co končí v kontejnerech se směsným odpadem s nápisem Recycle, to jsou věci bez kterejch nemužu bejt, proto tu přece jsem, než pojedu zpátky do tý nebohý země o který káča se základním vzděláním nikdy neslyšela. "Je to tady prostě jiná země" politicky korektní odpověď; chápu že se nemůžeme domluvit, když wrap se floridsky nevyslovuje [wraep] ale [wre=ep], a to že tady nejste schopný udělat čtyři jídla bez opravy, mně nezajímá. tak tady neznakuj, nasypej do sáčku čtvrt kila kečupu kterej pak stejně hodim do popelnic, zabal to do dvou plastovejch pytlů.. ať už jedu.
V ten okamžik jsem to tak neprožíval, to se mi to jen teď nějak rozleželo v hudební kulise, ve fotkách rodiny, a v sebelítostivém blogu. Tak, jdu spát, zítra neudělám sedylehy na přezkoušení z tělocviku, zavolám domů, a smáznu další den.
Ale nejsou tady všichni stejní. o lidech ze školy nemužu mluvit špatně. snaží se. nebojte. a aby to nebylo tak černý, tak dnešní písnička: Beatles - Back in U.S.S.R., ve jménu (zevšeobecňujícího hesla) že Američané jsou umytí Rusové.