
Mám spálenej čumák, protože jsem si tak trochu nepřečetl instrukce a tak jsem čekal něco podobnýho jako při staff ride.. prostě hodinku Blue Angels, muzeum a domu. Jenomže jsme jeli na celej víkend, jeden den byla airshow, a teprve dneska v neděli bylo muzeum. Na airshow vyšlo úžasný počasí. Ještěže jsem si vzal košili s límcem, jinak jsem měl spálenej i krk. Doufám že se nezačnu loupat před úterkem. na fotkách z muzea mám krásnej odstín. Humří pomsta...
V pátek večer jsme dorazili do hotelu, ubytovali se a já zalehl. V sobotu jsme plánovali vstávat brzo, protože jsme měli být na letišti v Pensacole na půl devátý.. no nakonec jsme tam nedojeli moc pozdě, zahájení leteckého dne jsme stihli. Lítalo tam všechno možný, akrobati, plachtař s proudovým motorem z Čech, výsadkáři, F15, a pochopitelně Blue Angels, akrobatická skupina US Navy. Námořnictva. F15 dělala bezkonkurenčně největší randál, Daulphin or Coast Guard ukázal statickou ukázku SARu (ano, statickou šest minut tahat jednoho člověka na jeřábu.. to je fakt moc.) Blue Angels předvedli parádní vystoupení a sebranka ze zemí třetího světa předvedla svou dochvilnost a solidaritu. Měli jsme tribunový sedačky, takže dokuď každej seděl, bylo vidět kolem dokola. Pak si vždycky některej trouba stoupnul a bylo to jak když hodí slepicím žížalu. Lup Lup Lup a stáli všichni. Chudák mechikánec vedle mně.. na toho jsem vždycky zavrčel Sitdown; dokonce i pochopil co to znamená a že to je ku prospěchu, protože pak začal umravňovat i kusy vedle sebe. no a o zbytek se postarali pořadatelé. a za pět minut znova.
Mimochodem, první záplavu vstávání vyvolal... proudový... kamion. Ne letadlo ale tahač, kterej se vyznačuje tím že má na zádech proudový motory a jezdí rychle a z prdelky mu šlehá plamen jako Verunce když nestíhá vypravit děti a mně na dovolenou.
Večer jsme jedli v Crabs, plody moře, v praxi krevety, rybí nugety, opečenou rybu, dušené hovězí, dušenou zeleninu a tak. Je zajímavý, že přestože na odjezd autobusu nestíhají přijít, na večeři byli včas a ve frontě po vyhlášení "go" byli první. Pamatujete si úvodní scénu z Blackhawk down? Jak kamion přiveze humanitární pomoc? tak tak nějak to vypadalo. Opravdu se nedivím že egyptští důstojníci fasujou jezdecké biče. Před večeří jsem se byl projít na pláži, neodolal jsem a půlku jsem šel v příboji.Chystal jsem se, že ráno vyfotím nějaké trapné fotky s vycházejícím sluncem, protože tahle pláž na to byla ideálně orientovaná. Po večeři jsme popošli kus po místním korzu, a já to pak vzdal a šel i se svou spálenou tlamou spát.
Ráno s rozbřeskem zvoní můj budík, na obloze oblačno, tak se převalím a spím dál. Po snídani jdu naposled (pokolikáté už?) k moři. Ranní odjezd klasika. Čekáme, až se milostpánové vyprdelkujou. dvacet minut zpoždění.. žádná míra. Muzeum jsme už popisoval, nafotil jsem další fotky, a viděl jsem film. Na jeho začátku nám vysvětlili jak je to úžasný, jak je to plátno široký, dlouhý a bystrozraký, co všechno na nás bude bzučet vrčet a prskat.. Prostě IMAX. A pak nám pustili film FIghterpilot. Totální jetel natočenej "jako" na cvičení Red flag, akorátže Topgun proti tomu byl vrchol reality. Po půlhodině jsem se chystal že odejdu. už jsem to totiž viděl v plzni na normální televizi a i tam to byla ztráta času. Natožpak v tom hyperkině. Taková pohádka o srnečku Bambim se spoustou politicky korektních pilotů a pilotek. Izraelci, Němci, Američani, všichni kamarádi a všechno jim jde a když něco pokazí tak se tomu zasmějou a jedou dál.. pro jednoho pilota na cvičnou záchranu letí čtyři vrtulníky a všechny u něj visí při vyzvednutí. ouvej ouvej.
Cestou zpátky dokoukáváme Karate Kid (moderní předělávku) a potom na žádost španělské sekce Ironman 2 ve španělštině s anglickejma titulkama. Měl jsem pocit jak když člověk usíná u mexický telenovely.
Žádné komentáře:
Okomentovat